Valerij Bykovskij
Valerij Fjodorovič Bykovskij | |
---|---|
Kosmonaut CPK VVS | |
Státní příslušnost | SSSR |
Datum narození | 2. srpna 1934 |
Místo narození | Pavlovskij Posad, Moskevská oblast |
Datum úmrtí | 27. března 2019 (ve věku 84 let) |
Předchozí zaměstnání | Vojenský pilot |
Hodnost | plukovník |
Čas ve vesmíru | 20d 17h 48m |
Kosmonaut od | 7. března 1960 |
Mise | Vostok 5, Sojuz 22, Sojuz 31 |
Kosmonaut do | 26. ledna 1982 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Valerij Fjodorovič Bykovskij rusky Валерий Фёдорович Быковский (2. srpna 1934 Pavlovskij Posad[1], Moskevská oblast – 27. března 2019) byl sovětský důstojník a kosmonaut ruské národnosti.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí a výcvik
[editovat | editovat zdroj]Vystudoval desetiletou školu a hned zamířil k letectvu, později do oddílu kosmonautů. Byl neukázněný, ale schopný a obratný letec, v té době nadporučík. Oženil se ještě v přípravném výcvikovém období s Valjou Suchovovou s níž měl dvě děti.
Lety do vesmíru
[editovat | editovat zdroj]Poprvé letěl v jednomístné kosmické lodi Vostok 5. Startoval z Bajkonuru. Současně s ním letěla na orbitě další loď Vostok 6, byl to tedy let skupinový. Na oběžné dráze strávil pět dní a Zemi obletěl 81x. Přistál pomocí padáku nedaleko Karagandy.
Po svém prvním kosmickém letu v roce 1963 absolvoval vojenskou leteckou akademii a pokračoval ve výcviku. Do vesmíru letěl ještě dvakrát, vždy jako velitel lodě. Studium na akademii zakončil úspěšně v roce 1968.[2]
Po 13 letech od prvního letu společně s kosmonautem Vladimírem Aksjonovem odstartovali na palubě kosmické lodě Sojuzu 22. Cílem osmidenního letu bylo vyzkoušet nový systém snímkování povrchu Země. Přistáli v kabině lodi s padákem na území Kazachstánu.
Po třetí letěl do vesmíru v roce 1978 v hodnosti plukovníka v rámci mezinárodního programu Interkosmos s lodí Sojuz 31. Let odstartoval z Bajkonuru a letěl společně s kosmonautem NDR Sigmundem Jähnem. Ve vesmíru se spojili s dvěma jinými loděmi k různým experimentům a Bykovskij pak přistál v lodi Sojuz 29. Celkem ve vesmíru strávil téměř 500 hodin.[3] V týmu kosmonautů byl zařazen od 3. července 1960 do 26. ledna 1982.
- Vostok 5, (14. června 1963–19. června 1963)
- Sojuz 22, (15. září 1976–23. září 1976
- Sojuz 31, Sojuz 29 (26. srpna 1978–3. září 1978)
Po letech
[editovat | editovat zdroj]V roce 1990 byl jmenován ředitelem kulturního střediska v Berlíně. V Německu se v roce 2003 zúčastnil slavnostní akce na počest německých kosmonautů, které se zúčastnilo 13 kosmonautů.
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]Sovětská vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- Hrdina Sovětského svazu – 22. června 1963 – za uskutečnění dlouhého kosmického letu v lodi Vostok-5[4]
- Hrdina Sovětského svazu – 28. září 1976 – za realizaci orbitálního letu na kosmické loď Sojuz-22 a prokázanou odvahu a hrdinství[5]
- Leninův řád – 10. září 1978 – za úspěšnou realizaci kosmického letu v orbitálním výzkumném komplexu Saljut-6 Sojuz a za projevenou odvahu a hrdinství[6]
- Řád rudého hvězdy – 17. června 1961 – za velké úspěchy dosažené ve vývoji raketového průmyslu, vědy a techniky a úspěšné provedení prvního letu sovětského muže do kosmického prostoru na lodi Vostok
- Řád rudého praporu práce – 15. ledna 1976
- Medaile Za rozvoj celiny – 1963
Ruská vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- Řád přátelství – 12. dubna 2011 – za velký přínos k rozvoji domácího vesmírného programu s posádkou a mnohaleté plodné společenské činnosti[7]
Zahraniční vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- Hrdina Bulharské lidové republiky – 1963
- Hrdina Německé demokratické republiky – 1978
- Hrdina práce – Vietnam, 1963
- Řád Georgiho Dimitrova – Bulharsko, 1963
- Řád Karla Marxe – NDR, 1976 a 1978
- Řád grunwaldského kříže I. třídy – Polsko, 1963
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti SSSR, s. 353.
- ↑ CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha: Práce, 1987. Kapitola Třetí mezinárodní, s. 101.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Valerij Fjodorovič Bykovskij, s. 51.
- ↑ Vyhláška prezidia Nejvyššího sovětu SSSR ze dne 22. června 1963 č. 1457 - VI „O přidělení titulu Hrdina Sovětského svazu soudruhově-kosmonautskému soudruhovi V. F. Bykovskému”
- ↑ Vyhláška prezidia Nejvyšší rady SSSR ze dne 28. září 1976 č. 4539 - IX
- ↑ Vyhláška prezidia Nejvyššího sovětu SSSR ze dne 10. září 1978 č. 8098 - IX
- ↑ Указ Президента Российской Федерации от 12 апреля 2011 года № 434 «О награждении орденом Дружбы» Dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Valerij Bykovskij na Wikimedia Commons
- Na webu Kosmo
- Na webu Space
- Sovětští kosmonauti
- Ruští kosmonauti
- Hrdinové Sovětského svazu
- Hrdinové Německé demokratické republiky
- Hrdinové Bulharské lidové republiky
- Hrdinové práce (Vietnam)
- Nositelé Řádu grunwaldského kříže 1. třídy
- Nositelé Řádu přátelství (Rusko)
- Nositelé Řádu Georgiho Dimitrova
- Nositelé Řádu rudého praporu práce (SSSR)
- Nositelé Medaile za rozvoj celiny
- Nositelé Řádu rudé hvězdy (SSSR)
- Nositelé Řádu Karla Marxe
- Nositelé Leninova řádu
- Osobnosti na bulharských poštovních známkách
- Osobnosti na československých poštovních známkách
- Osobnosti na kubánských poštovních známkách
- Osobnosti na německých poštovních známkách
- Osobnosti na polských poštovních známkách
- Osobnosti na sovětských poštovních známkách
- Narození v roce 1934
- Narození 2. srpna
- Narození v Moskevské oblasti
- Úmrtí v roce 2019
- Úmrtí 27. března
- Narození v Pavlovském Posadě